Věnováno mému morčátku,které už tady bohužel neni

Věnováno  mímu morčátku,které už bohužel není mezi námi

Neni to poprví ani naposled co píšu nějakej takovejhle článek pro tebe.Proč ho stále dokola píšu?To je jednoduchý.Poprví když sem tě uviděla,hned sem věděla že si budem rozumět...... .Když už sme tě měli doma,hodně sem si s tebou hrála,vymýšlela jsem pro tebe různý zábavný hry.Například sem ti postavila třeba bludiště ze stavebnice nebo z knížek pro děti,nebo sem ti nakrájela mrkev na kolečka a udělala z nich cestičku která vždycky někam vedla.Nebo třeba vždycky když si byl puštěnej venku v kuchyni a já otevřela lednici a zašustila sáčkem,vždycky si ke mě přiběhl začal mi očichávat ruce a hledat kde že mám tu dobrůtku pro tebe schovanou.Byl si semnou třikrát ve žďáře.Hodně sme spolu chodili ven,jednou si mě počůral :))))) ale to mi nevadilo,měla sem tě ráda i tak.Všichni v naší rodině Tě měli rádi.Já sem tě měla strašně moc ráda..... .Jednou se ti udělal nádor v oušku a musel si jít na operaci.Bála sem se o Tebe,ale nakonec to dobře dopadlo..... .Vždycky když sem měla nějaký trápení vzala jsem si tě do pokoje a tam ti všechno řikala,ty ses na mě pohodlně uvelebyl a poslouchal si.Měla sem pocit jako když mi nasloucháš.Když sem to dopovídala hodně se mi ulevilo.Opravdu ti děkuju za to že si byl.Měl si dobrou povadu a nikdo tě nemůže nahradit,byl si prostě jedinečnej.Udělala bych cokoli aby ses mohl vrátit.I když už nejsi mezi námi u mě v srdíčku zůstaneš napořád.Chibíš mi a moc.

Miluju Tě